Plynový hořák. Ilustrační foto: Steve Buissinne / Pixabay

Záchranáři: Lidé začali topit, hrozí otrava oxidem uhelnatým!

Dnes nad ránem se rodina v Holešově na Kroměřížsku přiotrávila oxidem uhelnatým. Podle záchranářů bude takových případů přibývat, lidé totiž začali topit.

V úterý nad ránem vyslalo zdravotnické operační středisko záchranářský tým z Kroměříže do domácnosti v Holešově. Podle prvotních informací muž utrpěl úraz hlavy, žena má bolesti hlavy a zvracela. Jenže brzy měli zdravotníci jasno, co se stalo…

„Po příchodu posádky do místnosti se aktivovalo čidlo CO, které mají záchranáři u sebe. Zdravotnický tým tak okamžitě začal v místnosti větrat a vyvádět pacienty, včetně jejich syna, který spal v jiné místnosti, z domu ven,“ informovala mluvčí Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Gabriela Netopilová Sluštíková.

Zároveň operační středisko požádalo dispečink HZS Zlínského kraje o součinnost a vzhledem k většímu počtu postižených osob dispečerka vyslala na místo také další zdravotnickou posádku.

Všichni pacienti měli zvýšenou hodnotu CO. Po jejich nezbytném zajištění v rámci přednemocniční neodkladné péče zdravotnické týmy odvezly ženu k dalšímu vyšetření a ošetření na interní příjem Kroměřížské nemocnice, syna předaly zdravotníkům tamního dětského oddělení a muže transportovaly na urgentní příjem Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně,“ dodali záchranáři.

Otrav oxidem uhelnatým bude přibývat

Situace je podle zdravotníků každý rok obdobná, když s příchodem topné sezóny postupně přibývá výjezdů k pacientům intoxikovaným oxidem uhelnatým. Ten v domácnostech obvykle vzniká špatným spalováním, nejčastěji u karmy v koupelně, plynového kotle nebo kamen. Nejrizikovější bývá právě zimní období, respektive topná sezóna.

„Zásadní nebezpečí oxidu uhelnatého spočívá v tom, že není vidět ani cítit. Snadno, velmi rychle a nepozorovaně tak dochází k jeho zvýšené koncentraci a následné otravě v domácnostech,“ uvedla Netopilová Sluštíková.

Jaké jsou příznaky vysoké koncentrace oxidu uhelnatého

Příznaky otravy jsou přitom velmi nespecifické. „Projevit se může nevolností, zvracením, bolestí hlavy, závratí nebo celkovou slabostí. Výjimkou není ani porucha koordinace pohybů a v horších případech ztráta vědomí,“ říkají záchranáři.

V rámci první pomoci je zásadní zavolání na tísňovou linku 155 a pokud to situace dovolí, co nejčasnější evakuace postiženého ze zamořeného prostoru. Každý, kdo používá plynový kotel, kamna, karmu a další zařízení by si také měl pořídit detektor CO s alarmem, který stojí nejvýše pár stovek, ale může zachránit život celé rodině.