Zdravotníky Záchranné služby Praha zasáhlo úmrtí dlouholetého kolegy Ladislava Korčáka. Byl řidičem sanitky téměř 40 let. “Láďo, nikdy nezapomeneme!”
Ladislava Korčáka poznali nejspíše desetitisíce lidí z Prahy, kterým za neskutečných 40 let přijel zachraňovat zdraví a životy. Bohužel už se s ním nikdy pacienti ani přátelé nepotkají. Kolegové záchranáři smutní, profil pražské záchranky se zahalil do černé barvy.
„Kdo neznal Láďu Korčáka, mohl by se ho na první pohled možná i bát. Urostlý chlap s drsným výrazem… Prostě budil přirozeně respekt, když se vám objevil ve dveřích. Jenže u málokoho klamal zevnějšek tak jako u našeho řidiče, který za volantem sanitky strávil neskutečnou dobu – téměř 40 let,“ napsali o kolegovi záchranáři.
„Byl to mimořádně hodný a veselý člověk. To vám potvrdí všichni, kteří s Láďou nějaký čas sloužili, ať už to bylo na Vltavské, Kundratce, Černém Mostě, nebo Proseku,“ napsali pražští záchranáři s tím, že Ládislav Korčák tento týden zemřel po vážné nemoci.
„Moc si tak neužil víc než zasloužený důchod, do kterého odešel teprve před třemi lety. Na všechny ty naježděné kilometry v sanitce k desetitisícům pacientů, co měl za svou službu na kontě, by vám tachometr nestačil,“ dodali záchranáři.
Takto kolegové na Ladislava Kočnera vzpomínají:
– S nástupem k záchrance v roce 1982 patřil ke „staré gardě“. Nikdy se ale nad nikoho nepovyšoval a se svým smyslem pro spravedlnost a poctivost se neváhal zastat nových kolegů, když se po nich někdo nezaslouženě vozil. Mohli jste se vsadit, že vám vždycky ochotně poradí a pomůže nebo se s vámi u mariáše podělí o historky a své zkušenosti z výjezdů.
– Šikovný řidič, který věděl, kdy šlápnout na plyn i brzdu, aby dovezl parťáka a pacienta bezpečně a včas do cíle. Byl to svéráz s osobitým smyslem pro humor, ale k pacientům se choval slušně, vlídně a na výjezdu byl kolegům záchranářům pravou rukou, na kterou byl spoleh. Bylo vidět, že své práci rozumí, má ji rád a zvládá ji i v situacích, při kterých by se zadýchali i o generaci mladší kolegové. Jo, a na základně jste ho ráno našli snad vždycky jako prvního.
– V Krušných horách u města Hrob měl milovanou trampskou chatu, kam jezdil každou volnou chvíli. Rád vtipkoval, že když má volno, jezdí do „hrobu“. Chata, příroda, vychlazené pivo… to Láďovi stačilo ke štěstí.
– Legendární dvojku tvořili řadu let s parťákem Honzou Moravským. Když za vámi přijeli tihle dva, byla to záruka, že o vás bude dobře postaráno. Bohužel i Honza nás už před dvěma lety opustil.
– Tak si tak říkáme, že až se „Korgy“ s „Moravou“ a dalšími, co oblékali záchranářskou uniformu, tam někde nahoře potkají, bude stát za to si je u partičky karet a natočeného piva poslechnout.
– Láďo, děkujeme za všechno, co jsi pro pacienty a pro nás na záchrance udělal. Za těch 38 let je toho hrozně moc a věř, že úplně všichni, kteří nám o tobě vyprávěli, na tebe vzpomínají jako na fajn kolegu, poctivého chlapa a skvělého kamaráda. Nezapomeneme.
