Ano, šéfe: nejlepší díl na závěr! Parádní proměna a dvě hvězdičky pro Letovský statek

Tak tohle se opravdu povedlo. Restaurace Letovský statek u Hořesedel se díky návštěvě pořadu Ano, šéfe! a šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha proměnila ve výbornou restauraci a vysloužila si poprvé v této nové řadě dvě hvězdičky. Letovský statek u Hořesedel na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje má bohužel tu smůlu, že jako „zájezdní“ hostinec se náhle ocitl bez přímého sjezdu z hlavní silnice. Původní trasu od Prahy na Strakonice totiž loni vystřídala nová dálnice D4, která řidiče příliš nemotivuje sjet právě u Hořesedel do této hospůdky. Zdeněk Pohlreich ale do statku, který zvenčí vypadá moc pěkně, ale uvnitř panovala ponurá nálada, omšelý interiér a frustrace, přivezl nejen novou naději, energii, ale hlavně velkou změnu. Vyhlášená zájezdní hospoda, kam chodily stovky lidí, zeje prázdnotou… Co s tím, a hlavně, co podávat, aby se těm, kdo si zajedou, takové prodloužení cesty vyplatilo? Provozovatelka restaurace, Jana Lukšanová, vysvětluje: „Do pořadu nás přihlásil Ludvík, můj partner. Nejdřív jsem si myslela, že se zbláznil, ale asi ne.“ Ludvík Friebel podotýká: „Od covidu se v gastronomii situace velmi změnila, zhoršila. Vedla kolem nás silnice, teď se tu staví dálnice. Takže v poledne sem chodí dělníci na oběd, večer nezastaví nikdo.“ Letovský statek v pořadu Ano, šéfe. Foto: TV Prima Zdeněk Pohlreich a provozní Ludvík Friebel. Foto: TV Prima Zdeněk Pohlreich a provozovatelka Jana Lukšanová. Foto: TV Prima 50 položek na menu a maso s ananasem Jenže Zdeněk Pohlreich brzy pochopil, kde je hlavní problém. „Na menu je minimálně padesát věcí, z toho osm různých řízků. To je hodně,“ komentuje Zdeněk. Co si objedná na první ochutnávku? „Tady mají všechno, ale statkářsky to nevypadá vůbec. Jen ta židle pamatuje, když se tu jezdilo s formanskými povozy. Výzdoba je rustikální,“ konstatoval. Šéf nechápal, proč všechno jídlo vypadá stejně, ani to, že jsou v nabídce jihočeského statku k mání například tortilla s rostlinným masem nebo argentinský steak. „Je to všechno hrozně upražené. A všechno chutná stejně… Proč by měl někdo motat cop z vepřové panenky?“ ptá se šéf. Maso s ananasem? „Abychom byli opravdu Jihočeši, mělo by se to jmenovat Hawaii,“ směje se Zdeněk. A dost mu nechutná. V kuchyni shrne své poznámky lakonicky: „Všechno má podobnou chuť, chtělo by to pestřejší, všimli jste si vůbec, že je venku napsáno, že je to jihočeská restaurace? Tak proč tortilla? To přece není místní specialita!“ [fvplayer id="328"] Hospoda nevydělávala Majitelé se Pohlreichovi svěřili, že podnik vydělá leda na náklady. Na život tak pro rodinu vydělává Ludvíkova manželka. „Ludvíku, to je ostuda nechat se živit od ženy,“ podotkne po rozhovoru s provozovateli Šéf. „S tou hospodou jste tak zestárli, že nevnímáte, co se děje kolem vás. Cenová politika je hrozná, všemu rozumím, ale jestli tu chcete mít perspektivu, musíte se zamyslet nad tím, jestli hosté odsud odcházejí s chutí se vrátit. Vy tu sice máte napsáno, že jste jihočeský restaurant, ale velké h***o zachránit vás může jediná věc. Dobré jídlo,“ míní Pohlreich. Jak dopadl zátěžový test? Nevalně, hosté nebyli spokojení a kuchyně se zcela zasekala na obrovském množství jídel v menu. Někteří hosté čekali i hodinu a půl a naštvaně odcházeli. Z obrovského menu se tak stal nástroj hromadného ničení. Šéf týmu doporučil, aby si menu sestavili takové, aby za ním stáli. Velká proměna Nastala obrovská proměna, Pohlreich povolal malíře a uklízecí četu, kteří přes noc restauraci kompletně proměnili, světle vymalovali a uklidili. Velká změna k lepšímu. Ráno ještě přijel s kontejnerem a donutil majitele vyházet staré nepotřebné věci válející se venku za statkem. Všechno pěkně prokouklo. Jana a Ludvík neměli slov. „Já vám pomůžu, i kdybyste nechtěli,“ usmívá se Zdeněk. A vezme tým na čumendu do restaurace u silnice, která fakt funguje. Zavítají do restaurace U Jiskrů, kde všem spadne brada. Mezi dveřmi vidí napečené lákavé buchty a krásné domácí pokrmy. Byla to opravdu inspirující návštěva podniku plného spokojených strávníků. „Jídla musí být jednoduchá jak žebřík, na to nezapomeňte,“ vysvětluje Šéf a sám se dal do ukázky jídel, která by podnik mohl mít na svém novém menu. [fvplayer id="330"] Velký návrat šéfa „Dálnice hotová, zázraky se dějí. A ani zajížďka není velká,“ přibržďuje Zdeněk Pohlreich u Letovského statku po nějakém čase od prvního natáčení. Co si objedná? Rozhodně se mu nové a jednodušší menu líbí. „Dám si drštkovou polévku, dršťky s dipem, králíka načerno…“ vyjmenovává Šéf. Pochvalu dostanou provozovatelé i za nové židle. „Jak to vypadá z venku, vypadá to i zevnitř, dobrý, no,“ hodnotí Šéf. Kuchař vysvětluje motivaci: „Ta hospoda je vidět. Když budou lidé vědět, že tu dostanou dobré jídlo, tak k nám sjedou.“ A Ochutnávka dopadne nad míru dobře, snad poprvé v této nové řadě. „Smažené dršťky jsou neobvyklé, ale super. Hezky nandané… Tady se něco muselo stát. A jehněčí kolínko se musí dobře dopéct. Fakt mi to chutná… Takového jídla u dálnice moc neseženeš. Zajíc načerno? To už dneska skoro nikdo neumí, a přitom dobrý. Super. Mňam, mňam, to je prďák…“ nešetří Šéf pochvalou. Poprvé dvě hvězdy této řady Ano, šéfe! „Kamaráde, to je hostina jak prase. Kdo to vaří, musím se podívat do kuchyně,“ chválí dál Pohlreich. V kuchyni se dozví, že se tým snaží. „Mám z tebe radost, kamaráde,“ ohodnotí výkon kuchyně Šéf. Tým nakonec dostane velkou pochvalu. „Je to neuvěřitelná změna proti tomu, co tady bylo první den. Takže na jednu hvězdu to není.“ Po zklamaných obličejích Šéf dodá: „Je to totiž na dvě. Mám z vás nefalšovanou radost.“ Natáčení Ano, šéfe v Letovském statku. Foto: TV Prima Natáčení Ano, šéfe v Letovském statku. Foto: TV Prima Co se dělo po natáčení? Jak na natáčení vzpomíná Ludvík? „Po oznámení, že jdeme do tohoto pořadu, nadšený nebyl nikdo. A ani dnes by do toho nešli, já ale klidně a hned.“ Co ho na natáčení překvapilo? „Asi nic, jak sleduju pořad v televizi, věděl jsem, do čeho jdu. Chápal jsem, že kamery budu mít za zády, ale nenapadlo mě, že porty budou zapnuté neustále, takže štáb věděl vše, co se děje. Toto bylo náročné. Celkově jsem ale rád, že tu Zdeněk byl, nakopnul mě k dalšímu fungování. Někam se posouváme, jsem rád, že to vnímám nejen já, ale i hosté,“ hodnotí provozovatel. Jak se restauraci Letovský statek daří dnes? Ludvík Friebel shrnuje: „Válčíme, co to jde. Návštěvnost se mění, někdy je plno, jindy prázdno. Jsem rád za stručnější jídelák, taky bych potřeboval jednoho kuchaře navíc. Takového, který by pomohl Michalovi, který kuchyni opravdu táhne. To by nám prospělo.“ Letovský statek: Hodnocení? Smíšená A vesměs pozitivní jsou také hodnocení na internetu, například na Google, i když od natáčení uběhlo už několik měsíců. „Vše bylo vynikající, telecí pavouček naprosto skvělý, kuřecí steak s grilovanou zeleninou taktéž. Obsluha moc příjemná, rychlá. Jídlo bylo rychlé hotové,“ píše třeba Jitka Kotherová. „Super jídlo, příjemná obsluha, rychlost a vstřícnost. Díky!“ píše také Jiří Barina a přidává i fotky jídel, která byla velice podobná těm, které na závěr ochutnával Pohlreich v televizi. Ne vždy jsou ale zákazníci spokojení. „Dnes veliké zklamání. Byli jsme zde už několikrát a vždy naprostá spokojenost. Dnes tomu bohužel tak nebylo. Obsluha velice nepříjemná,“ zmínila před měsícem v hodnocení Google Amálie Kočí. Restaurace na to reagovala omluvou s tím, že má problém sehnat kvalitní personál do obsluhy a že někdy zasakují brigádníci. Natáčení Ano, šéfe v Letovském statku. Foto: TV Prima Natáčení Ano, šéfe v Letovském statku. Foto: TV Prima Tento díl Ano, šéfe! byl z aktuální nové řady poslední. Zda se případně připravuje řada další, zatím televize Prima ani Zdeněk Pohlreich nepotvrdili.

Ano, šéfe: nejlepší díl na závěr! Parádní proměna a dvě hvězdičky pro Letovský statek

NENECHTE SI UJÍT