Goja Music hall (Pyramida) v Praze v pátek uvádí očekávanou premiéru muzikálu Bídníci (Les Misérables). Představí se Natálie Grossová nebo herečka Kateřina Brožová.
Dlouhé měsíce příprav jsou u konce. Tisíce fanoušků muzikálů a divadla obecně se těší na návrat slavného muzikálu Bídníci (Les Misérables) do Goja Music hall v Praze. Slavné divadlo ve tvaru pyramidy na pražském Výstavišti už dnes uvádí premiéru tohoto muzikálu, který tam vrací po deseti letech.
Už v týdnu se konaly generální zkoušky a předpremiéry. Jak se nám představení Bídníci líbilo? Stručně řečeno, znovu bychom nešli. Ale popořadě.
V muzikálu Bídníci se mimo jiné představí David Uličník / Petr Gazdík, Radim Schwab / Josef Štágr, Kateřina Brožová / Monika Sommerová, Tomáš Löbl / Lukáš Randák, Kateřina Herčíková / Felicita Prokešová, Natálie Grossová / Adéla Haviar, Petr Matuszek / Jan Urban / Bronislav Kotiš, Renáta Podlipská / Venuše Zaoralová Dvořáková, Tomáš Vaněk / Štěpán Komárek a další.
Bídníci vznikly podle původního románu Victora Huga Les Misérables. Stručně řečeno popisují příběh hlavního hrdiny Jeana Valjeana, který byl odsouzen na 19 let na galejích za krádež chleba, aby nasytil rodinu své chudé sestry.
Bídníci: Krvavá bitva na barikádě
Celý život je pak pronásledován komisařem Javertem. Ze zloděje se Jean Valjean vypracuje na majitele továrny a starostu. Zachrání přitom mladičkou dívku Cosette (hraje Natálie Grossová nebo Adéla Haviar), což je krásna dcera Fantine – ženy, kterou Valjean miloval a která zemřela vlivem nemoci a vyčerpání (hrají Monika Sommerová nebo Kateřina Brožová). Valjean jí slíbil, že se o Cosette postará.
Oba tak prchají světem před komisařem Javertem, až skončí v Paříži, kde se připletou do krvavé revoluce studentů, kteří postaví barikádu a bojují proti králi. Vše skončí krveprolitím, při němž umírají studenti včetně malého chlapce Gavroche, kterého si diváci během představení zamilují pro jeho bezprostřednost. Ve chvíli, kdy malý Gavroche umírá zastřelený pod barikádou, nezůstane snad jediné divákovo oko suché.
Právě dramatická druhá polovina představení zachraňuje. Obecně je jasné, že děj muzikálu Bídníci je světově známý a navíc tvůrci musí držet pravidla licence. Jenže…
I v představení s licencí lze nasekat chyby, které kazí zážitek. Některé pasáže jakoby postrádaly režii. Třeba scéna, kde Jean Valjean zachraňuje Cocette se spár zlé hospodské, u níž musela otročit, skutečně spíš připomíná parodii.
Podobně je to se sebevraždou komisaře Javerta, jehož zpěv bez emocí diváka skutečně nudí a jeho skok z mostu připomínající ochotnické divadlo tomu nasazuje korunu. Některým scénám chyběla logika, jinde zase motivace postav. Zkrátka, jakoby chyběla pořádná režie.
Ozvučení nic moc a velké horko
V první půlce byl muzikál špatně ozvučený a hlavnímu hrdinovi v podání herce brněnského divadla Petra Gazdíka bylo hůře rozumět stejně jako v případě některých „davových“ vystoupení. A také orchestr se zdál slabší.
Celkově by dílu slušely výpravnější kulisy, které sice byly barevné a často se měnily. Ale přece jen u takového muzikálu by diváci očekávaly něco více, než jen “papundekl”. Třeba jako v případě muzikálu Fantom opery, to je úplně jiná liga.
Divadlo Goja si nedalo práci ani s tím, aby odstranilo kulisy právě z mnohem výpravnějšího muzikálu Fantom opery a tak diváci sledují Bídníky a na pódiu vidí balkony a další kulisy z divadla, v němž se odehrává Fantom opery včetně obřího lustru, který se na konci představení zřítí na jeviště.
Diváky příliš netěšilo ani velké horko v hledišti. Mnozí se již ke konci ovívali programem, jaké jim bylo vedro, jiní raději odcházeli před děkovačkou a nebo rovnou usínali v sedačkách. S ohledem na to, že je únor, zjevně v Goje energiemi nešetří.
Více než tři a čtvrt hodiny dlouhému představení (včetně pauzy) by slušelo více dynamiky, emocí a nejspíš i zkrácení, aby se to v celkem nepohodlných a tvrdých sedačkách dalo lépe vydržet.
V globálním pohledu ale nejde o špatné představení, herci se snaží a spoustě diváků se bude určitě líbit. Konec konců, zcela zaplněné hlediště odměnilo čtvrteční předpremiéru velkým potleskem vestoje. A co je víc než názor diváků?
