Mladý řidič zemřel po čelním nárazu do kombajnu. Tragická nehoda je varováním pro řidiče, že na silnicích v létě výrazně přibývá zemědělské techniky. Loni se stalo hned několik vážných nehod.
K tragické nehodě došlo v sobotu v lokalitě Kołbaskowo u Smolęcinu v Polsku. Nehodu, při níž zemřel mladý řidič, nadále vyšetřuje policie. Podle tamního obvodního ředitelství vyjel řidič osobního auta z nejasných důvodů do protisměru, kde se ve velké rychlosti srazil s kombajnem.
Náraz auto zcela rozdrtil, vůz se doslova nalisoval pod zemědělský zdroj. Z kabiny pro posádku vůbec nic nezbylo, mladý muž byl na místě mrtvý. „Řidič jel směrem na Smolęcin a kombajn přijížděl z opačného směru. Proč řidič osobního vozu vyjel ze svého jízdního pruhu a čelně se střetl s kombajnem, zatím nevíme,“ sdělila policie.
Řidič kombajnu řekl, že se pokusil uhnout, ale auto jelo vysokou rychlostí a on neměl šanci střetu zabránit.
Podobné nehody přitom nejsou výjimkou ani v Česku. V létě takových nehod výrazně přibývá a následky pro cestující bývají velmi vážné. Kombajny jsou vysoké, mají pevnou konstrukci a před sebou žací zařízení. Osobní auto při srážce nemá šanci na dobrý konec.
Zcela rozdrcené osobní auto skončilo po nehodě s kombajnem u Křelova na Olomoucku loni 10. července. Vážně zraněného řidiče z osobního auta vyprostili hasiči, řidič kombajnu dostal psychologickou pomoc. Loni 20. července zase ve Věrovanech řidič se svým autem najel do zadní části kombajnu na sečení. Řidič byl z vozidla vyproštěn a předán do péče zdravotnické záchranné služby.
Toto je, opravdu, odstrašující příklad, kdy se neodhadne rychlost předjížděného vozidla a rychlost protijedoucího, popřípadě předjíždění do nepřehledné zatáčky nebo před horizontem. Na tyto věci je potřeba si dávat pořádný pozor. Ale zaujal mě titulek, že dochází ke střetům s traktory. Tak, s tím mám osobní zkušenost. Sice, naštěstí, nedopadla srážkou ale téměř ano. Traktory jsou extrémně namáhané stroje a v mnoha případech se na nich něco porouchá, co není na první pohled vidět a traktorista jede v blažené nevědomosti. Mluvím o blinkrech, zvláště pak na blinkrech přípojných vozidel. Mnohdy se stává, že jim nesvítí a řidič za ním se pomalu jedoucí traktor snaží předjet v domění, že jede rovně a najednou bác a traktor odbočuje vlevo do pole. Předjíždějící vozidlo má už mimo zorný úhel zrcátka a je na průšvih zaděláno. A ještě jeden nešvar se děje. A to nejen u řidičů traktorů, ale stává se to standardem, který nás v jednom nařízení učí samotná vyhláška. Na jednu stranu nám říká, že řidiš dává znamení o směru jízdy s dostatečným předstihem, yby vozidlům, jedoucím za nimi o svém úmyslu dal bezpečně vědět, ale na druhé straně říká, že při příjezdu na kruhový objezd nedává znamení o změně směru jízdy. Což u našich pidikruháčů znamená, že jej dává na poslední chvíli, má-li vyhovět vyhlášce a neriskovat sponzoring policie. A protože řidič není stroj řízený programem, tak podle toho, kde jezdí často a ruku na srdce, kruháčů je tolik, že po nich jezdíme pořád, tak se z jeho řidičských dovedností pomalu vytratí první požadavek vyhlášky a zakoření druhý a dává znamení o změně směru jízdy na poslední chvíli. A pak vznikají situace, kdy předjížděné vozidlo se dostane do kolize s předjíždějícím a na průšvih je zaděláno. Vidím to dost řasto na dálniích, kdy vozidlo jedoucí v pomalém pravém pruhu vyhodí blinkr a hned se řadí do levého a řidič vozidla jedoucího v levém brzdí i očima aby se vyhnul srážce. Ono se zdá, že v tomto případě se nepodíval do zrcátka, ale to nemusí být pravda, neboť v takovém případě se zpravidla dívá do levého venkovního a to z absolutně neznámých příčin oddaluje a řidič nabývá dojmu, že má ještě místa dost.