Dnes je Den obětí dopravních nehod. Tragické havárie přitom nemají dopad je na samotné oběti a jejich rodiny pozůstalé, ale také na záchranáře, hasiče a všechny ty, kteří musí denně takové nehody řešit a zasahovat u nich.
„Jestli je něco, co mě dokáže na vzletu rozložit, je to ten tichý moment poté, co už pro někoho po dopravní nehodě nemůžu nic udělat a najdu mu v peněžence fotku dvou malých dětí, které na něj někde doma čekají,“ vypráví záchranář Marek Dvořák, jeden z nejznámějších českých lékařů záchranné služby.
„Nebo když mu začne vibrovat mobil a na displeji svítí „máma“ nebo třeba „miláček”, zkrátka tomu člověku volá někdo, protože nedorazil kam měl. A my už víme proč…,“ popisuje kruté okamžiky a pokračuje: „To jsou chvíle, kdy se mi medicína přesune z rukou do hrudníku. A najednou to bolí. Protože vím, že někde za těmi dveřmi sanitky jsou lidi, kteří ještě netuší, že se jim právě změnil život.“
Zbytečná agrese za volantem
Sám podle svých slov nikoho nesoudí, neřeší, kdo měl pravdu, kdo jel rychleji, kdo „měl ustoupit“. „Ale každý den vidím jednu věc, která je vždycky zbytečná – agresi za volantem. Tu hloupou, prchavou, zbytečnou zlobu, která z člověka vyletí během vteřiny… a pak už nejde vzít zpět,“ upozorňuje lékař a na své sociální sítě napsal následující výzvu:
„Stačí jeden výkřik ega. Jeden manévr navíc. Jedno „já ti ukážu“. Prosím, nebuďte agresivní za volantem. A nenechte to být ani u ostatních. Každý z nás má doma někoho, komu by se zhroutil svět, kdybychom se nevrátili. A někdy stačí tak málo.
Dnes je Den obětí dopravních nehod. Den, kdy myslím na všechny ty fotky, které jsem kdy držel v ruce.
Na všechny zvonící telefony, které už nikdo nezvedl. A na všechny rodiny, které si večer sedly k prázdnému místu u stolu.
Zpomalme. Buďme laskaví, ohleduplní. Kvůli sobě i kvůli těm, kteří na nás čekají.“
FOTO: Tragické nehody
