Bojovník Karlos Vémola a jeho velký návrat na výsluní. Před několika dny v dlouho očekávané „odvetě století“ porazil slovenského borce Atillu Végha. Teď prozrazuje jak to dokázal a jaké má další plány.
„Byla to dlouhá cesta – pět let. Skoro pět let jsem musel čekat, než si mě sem pozvete potřetí. Musel jsem udělat něco velkého, abych se sem dostal,“ řekl s úsměvem bojovník ve smíšených bojových uměních (MMA) a šampion polotěžké váhy Oktagonu Karlos „Terminátor“ Vémola, který bude hostem středeční Show Jana Krause na Primě.
„Zápasím už přes třicet let, takže mám na tom tachometru už docela dost natočeno. Řekl jsem sice, že půjdu do důchodu, ale když mě tehdy Atilla porazil, vyzval jsem ho k odvetě, a on mi řekl, že jo, i když jsem pak musel pět let čekat,“ říká Vémola a pokračuje: „Teď jsem mu předal ty rukavice a řekl jsem mu, pokud bys chtěl tu trilogii rozhodnout, abychom zjistili, kdo z nás dvou je lepší, neřeknu ne. Takže on je jediný člověk, který by mě do toho ringu dokázal vrátit, doufám ale, že to tentokrát bude dřív.“
Na zápas, který proběhl na fotbalovém stadionu pražské Slavie v Edenu teprve před pár dny, vzpomíná moc rád. „Bylo to něco, o čem jsem asi ani nesnil,“ svěřuje se. „Vyprodaný fotbalový stadion – to tady bylo poprvé.“ Moc si pochvaluje i celkovou atmosféru a organizaci: „Bylo to skvěle udělané!“
Karlos Vémola: Jak vypotit osm kilo váhy
Večer před zápasem musel vypotit osm kilo. „Lidi si myslí, že je to něco složitého, ale ono není. Když to úplně zjednoduším, tak je to: běhat, nepít a nežrat celou noc. A když už potom nemůžete běhat, tak se posadíte do sauny, a tam z vás ta voda odteče, ale pomaleji než na tom běžícím pásu,“ říká Vémola.
Nejhorší na celé proceduře je podle něj to, že se člověk nemůže napít. „Dělám to tak 36 hodin před vážením,“ upřesňuje. A potom prý celý den spal. „Když těch 36 hodin shazujete, tak neusnete. Takže dva dny nespíte a potom se to snažíte všechno dospat. Ale pak je to tělo jako dynamit. Jako bomba před výbuchem,“ dodává.
Nyní je tedy Karlos Vémola po více než třiceti letech zápasení „v důchodu“ a ještě neví, co bude podnikat dál. „Já nevím, co tak důchodci dělají,“ pokládá řečnickou otázku a prozrazuje, že posledních pět let nebyl kvůli tréninkům takřka doma.
„Trénuju čtyřikrát denně a jsem téměř pořád jen v gymu, domů se chodím mezi tréninky pouze vyspat. A moji trenéři to mají podobně,“ prozrazuje. Chtěl by se tedy především víc věnovat rodině. „Mám čtyři krásné děti a doufám, že mě ještě čtyři čekají,“ nastiňuje své plány. Nejmladšímu synovi jsou dva roky, nejstarší dceři šestnáct. Kromě toho je chovatelem třech lvů a dvou krokodýlů.
