Herecká legenda Petr Nárožný v sobotu převzal cenu Thálie za celoživotní mistrovství v divadelním oboru činohra. Na velkou slávu s sebou vzal také manželku Ivu, dceru Kateřinu a své vnučky.
Petr Nárožný, kterého v poslední době trápí zdravotní problémy, respektive nepříjemné úrazy, má velkou oporu ve své rodině. Také na velkou životní událost, kterou bezesporu bylo sobotní převzetí ceny Thálie, ho přišla podpořit skoro celá rodina. V lóži Národního divadla nechyběla manželka Iva, dcera Kateřina ani dvanáctileté vnučky Emma a Anička. Chyběl mezi nimi ale Nárožného syn Petr.
Příchod legendárního herce na pódium Národního divadla patřil k nejsilnějším momentům 33. ročníku předávání divadelních cen. „Já vám děkuji za vřelé přijetí a jsem rovněž přesvědčen, že mnoho lidí s tím nesouhlasí, ale to už tak bývá,“ řekl v úvodu.
Poděkování manželce Ivě
„Já bych poděkoval hodně zkráceně mamince, že tady stojím, svojí milované ženě Ivance za to, že už přes 50 let trpělivě snáší všechna moje předpremiérová klimaktéria a že to stojí za to. To teda se mnou žádná legrace moc není,“ vyznal se směrem ke své ženě pan Nárožný.
Nezapomněl ale zmínit ani ty, kteří stáli u zrodu jeho divadelní kariéry. „Děkuji Ladislavu Smočkovi, režisérovi a zakladateli Činoherního klubu, který mě vzal do Činoheráku, klubu vytaženého z kabaretu, a najednou jsem měl hlavní roli ve velmi prestižním divadle, kde jsem pobyl 42 let,“ vzpomínal Nárožný.
Zároveň ujistil každého, že neztrácí svůj pověstný humor a nadhled. „Když jsem uvažoval o té ceně, která je za celoživotní mistrovství, tak mě napadlo, ale možná, že jsem zbytečný šťoura, jestli v tom není ukrytý takový jemný, řekl bych skoro britský, noblesní náznak, že ten umělec už by se na to měl vykašlat, že už by neměl hrát hlavně a vystupovat,“ smál se Nárožný.
Petr Nárožný: Jsem zmordovaný úrazy
„Možná to tak je, možná to tak není. Dokonce mě napadlo, že takový umělec, který je takto oceněn, by měl podepsat, že už opravdu veřejně vystupovat nebude. To by možná bylo úplně to nejlepší,“ pokračoval legendární herec.
Zároveň ale dodal, že jen tak doma sedět nehodlá. „Já už tři roky nehraju. Jak vidíte, jsem tak trošku zmordován úrazy,“ ukázal svou hůlku. Zároveň ale dodal, že dělá besedy pro lidi a chtěl by v tom pokračovat. „Dělám to strašně rád a díky těm besedám mám stále takový pocit, že tou jednou nohou ještě na tom jevišti, které znamená svět, tak trochu stojím,“ prohlásil Nárožný.
„Měl by po nás zůstat kus práce“
Jeho kariéra začala po roce 1968 moderováním koncertů hudební skupiny Rangers a pokračovala účinkováním ve večerech Miroslava Šimka a Luďka Soboty v divadle Semafor. To už si Nárožného všiml také film a velmi brzy se z něj stal jeden z nejobsazovanějších herců, především ve veselohrách.
Své schopnosti pro kresbu dramatických charakterů prokázal až v Činoherním klubu, kde s velkým ohlasem debutoval v roce 1980 v titulní roli tragikomedie Hejtman z Kopníku. Rázem se stal jedním z předních členů souboru a za 42 let svého angažmá tam vytvořil širokou galerii postav, vždy pojatých s příznačnou osobitostí.
„Nevím, co je smyslem lidského života, ale jsem hluboce přesvědčen, že po každém z nás by tady měl zůstat kus poctivé práce,“ prozradil své krédo Petr Nárožný.
Zdroje: Autorský text, Česká televize
