V pouhých 25 letech zemřela krásná pěvkyně Patricia Burda Janečková. Zabila jí zákeřná rakovina. Do smutku se zahalilo i Národní divadlo moravskoslezské.
„Jsme smutní… Včera večer odešla do nebe Patricia Burda Janečková, naše milá kolegyně, operní a koncertní pěvkyně, muzikálová zpěvačka a herečka. Bylo jí teprve 25 let. U nás si naposledy zahrála v muzikálu West Side Story letos v červnu,“ napsalo na svých stránkách Národní divadlo moravskoslezské.
Burda Janečková přes rok a půl bojovala se zákeřnou nemocí. 31. ledna 2022 jí lékaři diagnostikovali rakovinu prsu. „Pamatuji si ten den tak jasně, jako by to bylo včera. Byl krásný slunečný den a já si šla pro výsledky. Jela jsem do nemocnice s úsměvem na tváři, protože jsem si na chvíli nemyslela nic špatného. Ale po pár minutách v ordinaci u doktora se mi život obrátil vzhůru nohama. Je to nepopsatelný pocit,“ svěřila se před časem na sítích pěvkyně.
Během své léčby podstoupila 16 chemoterapií, mastektomii a měsíc ozařování, nespočet injekcí a dalších zákroků. „Někdy jsem byla v nemocnici častěji než doma, ale zvyknete si na všechno. Chtěla bych moc poděkovat svým lékařům, díky kterým jsem byla vyléčena,“ napsala letos v lednu.
„Mé obrovské díky patří mé rodině a blízkým, kteří mi pomohli a byli celou cestu se mnou. Děkuji svému skvělému partnerovi Vlastimilu Burdovi, bez kterého bych to asi nezvládla. Neměl to se mnou lehké, ale nevzdal se, byl mi obrovskou oporou a za to ho obdivuji a miluji,“ svěřila se pěvkyně.
Vše vypadalo stále lépe a lépe, partnera Burdu si dokonce před čtyřmi měsíci vzala a ještě v červnu vystupovala v muzikálu West Side Story v Brně. Šéfka souboru muzikálu Národního divadla Moravskoslezského Gabriela Petráková na Patricii Burda Janečkovou vzpomíná jako na dívku, která svou osobností a talentem učarovala skoro každému. Na sítích divadla napsala zemřelé kolegyni vyznání:
„Máme to na tomto světě jenom půjčené,“ prohlásil jistý moudrý muž. Když se loučíme s našimi předky, je to bolestné. Když odcházejí naši vrstevníci, začneme si mnohé uvědomovat. Když jsme ale nuceni dát poslední sbohem někomu, kdo by měl mít svoji budoucnost ještě desítky let před sebou a věcí logiky by se spíše jednou měl rozloučit on s námi, zdá se nám to kruté a nepochopitelné. I to se ale bohužel někdy stává realitou.
Zdálo se, že má naše kolegyně Patricie Janečková před sebou skvělou kariéru. Svým talentem, profesní zdatností i přirozeným kouzlem osobnosti učarovala snad každému, kdo s ní pracovně nebo v soukromí přišel do styku. I náš muzikálový soubor s ní měl spoustu plánů – a ona s námi. Řadu skvělých rolí měla za sebou a další jsme plánovali. Jedna z nich byla dokonce pevně zakotvena v dramaturgickém plánu a vstupenky byly již v prodeji. Člověk míní, pánbůh mění. Nebo chcete-li, osud nám kříží plány a nic s tím nenaděláme.
Jako blesk z čistého nebe přišla před časem zpráva, že byla mladé Patricii diagnostikována zákeřná choroba, kterou bychom u ženy v tak mladém věku spíše nečekali. Bojovala s ní statečně a s tvrdou realitou i svými pocity se otevřeně svěřovala na sociálních sítích. Nějaký čas se dokonce zdálo, že svůj boj vyhrává. Ukázalo se však, že pravý opak je pravdou.
I tuto krutou ránu osudu však Patricie nesla statečně. Chuť do života i práce ji určitou dobu nevzalo ani vědomí, že v tomto boji nemá šanci zvítězit. Sama přišla s myšlenkou nutné alternace ve hře Interview, kterou jí autoři psali takříkajíc na tělo. To, že se ale plánované premiéry nedočká, netušila ještě v létě ani ona sama, ani my. Pochopitelně si ji na jevišti budeme představovat, a proto považujeme za samozřejmé, tuto inscenaci věnujeme její památce. To je ale jen slabá náplast na bolest, kterou nad jejím odchodem všichni cítíme.
Sbohem, Patricie!
