I když to na první pohled tak nevypadá, moderátorka Iveta Vítová Lutovská prožívá velmi těžké a dramatické období. Už dlouhou dobu se táhne drsný rozvod, který dopadá na její děti. Už přes rok a půl vedou moderátorka Iveta Vítová Lutovská a její bývalý manžel, bohatý podnikatel Jaroslav Vít, drsnou rozvodovou bitvu. Ta pokračovala i posledního dubna na čarodějnice. „Včera jsem si na čarodkách nestihla ani opéct buřta, protože jsem čas trávila jinak,“ prohlásila smutně Vítová Lutovská a tím "jinak" myslela další stání u soudu. I když nakonec stihla dorazit a čarodějnici tak její děti mohly vidět ještě vcelku, pachuť nepříjemného soudního líčení v ní zůstává podobně jako v mnoha tisících rodičů s dětmi, kteří prožívají krutost rozvodu. „Pořád si říkám, proč? Proč už po tom všem nemůže nastat klid a aspoň trochu pohoda. Dva roky neustálého stresu, změn a hádek není málo. Máte to pořád v sobě, i když se snažíte nepřipouštět si to,“ sdělila Vítová Lutovská. Lutovská: Děti jako past?! Sama ale přiznává, že stres ze sporů a soudů z hlavy vytlačit nejde. „Chcete udělat tlustou čáru, ale bohužel... Děti. To nejlepší, co mě v životě potkalo, mě zároveň drží v pasti, abych mohla to špatné ukončit a začít znovu. Pořád vás to vrací do něčeho, co už nechcete zažívat,“ říká Lutovská. Iveta Lutovská si postěžovala na probíhající rozvod. Zdroj: IG Iveta Lutovská si postěžovala na probíhající rozvod. Zdroj: IG Zároveň ale dodala, že vše se dá zvládnout. „Ne proto, že ženy zvládnou víc než člověk, ale proto, že musí. Nejsme silné, protože chceme, ale protože musíme. Máme děti a vždycky budeme chtít, aby se měly co nejlépe a co nejméně věcí je v životě trápilo,“ doplnila Lutovská. Moderátorka brzy oslaví narozeniny a k nim si prý chce nadělit dárek, že se bude i přes všechny ošklivosti, které se jí nyní dějí, cítit šťastná. „K blížícím se narozeninám si dávám předsevzetí jako dárek. Budu šťastná, budu šťastná, budu šťastná,“ sdělila moderátorka s tím, že chce povzbudit i ostatní, které něco podobného zažívají a nevidí světlo na konci tunelu. Někde tam totiž být musí. „Rozhodně nechci, aby mě někdo litoval,“ dodala Vítová Lutovská.
