Je jedním z posledních představitelů celé herecké generace. 84letý Jaroslav Satoranský dnes zavzpomínal na natáčení oblíbených Krkonošských pohádek i na svou zesnulou manželku.
Patří mezi opravu příjemné a slušné hvězdy českého filmu. Žádný bulvár, žádné skandály, příjemné a ochotné vystupování. Takový je 84letý herec Jaroslav Satoranský, který dodnes září v televizi. Nedávno například běžel detektivní seriál Policie Modrava, kde hrál šéfa vyšetřovatelů a i díky němu zcela ovládl nedělní televizní večery se sledovaností přes milion diváků.
Dnes ale zavzpomínal na úplně jiné natáčení, a to legendárních Krkonošských pohádek, které letos slavily 50 let od uvedení prvního dílu. Pan Satoranský přitom zůstává už poslední žijící hvězdou tohoto patrně nejslavnějšího večerníčku.
Poslední hvězda Krkonošských pohádek
Zahrál si v něm pomocníka Kubu po boku již zesnulé Hany Maciuchové a do líné holoty jim tehdy nadával Trutenberk v podání taktéž zesnulého Ilji Prachaře. Právě on vymýšlel různé podrazy na pána hor Krakonoše, kterého hrál rovněž už zesnulý František Peterka.
Jaroslav Satoranský dnes v pořadu 7 pádů Honzy Dědka na TV Prima vzpomínal, že Krkonošské pohádky točil ve skličující únavě. „První díly jsme točili asi měsíc jenom v noci. Oni nás nemohli dát jinak dohromady. I když jsme byli z jednoho divadla. Pan Prachař, pan Řehoř, Hanička a já. Jediný František Peterka byl z Liberce. Mohli nás dát dostat dohromady jedině v noci,“ vypráví Satoranský.
„Po představení na nás čekalo auto, odvezli nás na Barrandov, do rána se točilo a ráno od deseti hodin zase byla v divadle zkouška. Takový koloběh celý měsíc. Byli jsme unavení,“ vzpomíná.
Vyprávěl, že když se přestavoval záběr, což chvíli trvalo, tak si všichni rychle běželi někam do kouta lehnout, aby si alespoň trochu odpočinuli. Postel měl ale zabranou pan Prachař jakožto největší hvězda, tam nikdo jiný nesměl.
„Odpočívali jsme takhle improvizovaně, ale stálo to za to, myslím, že ty pohádky dopadly dobře a odchovaly řadu generací,“ říká Jaroslav Satoranský.
S manželkou Libuší se poznal v 17 letech
V rozhovoru s Honzou Dědkem také zavzpomínal na svoji zesnulou manželku Libuši. „Moje žena se mnou začala chodit, když jí bylo 15 a půl. Mně bylo 17 a půl. Seznámili jsme se v ochotnickém divadle,“ vzpomíná na svou celoživotní lásku.
Tehdy hrál nějakou pohádku a o přestávce do divadla přišly dvě dívky za nějakou kamarádkou. „Přiběhl ke mně kolega a říká: Hele, kterou bys bral, já tu černou. Tak já že teda tu blond. Jenže já jsem tu blond pak za týden potkal a už jsem se jí nepustil,“ rozesmál diváky v publiku.
Celoživotní láska
Chodili spolu čtyři roky. „Absolvovala se mnou studia na DAMU a poznala, co to povolání obnáší,“ říká slavný herec. Pak ale zvážní: „Ke konci školy jsme se vzali a byli jsme spolu skoro 59 let. Bohužel víc nám osud nepřál,“ říká smutně herec. Jeho žena zemřela v květnu 2020.
Už ale veseleji dodává, že po odchodu své milované ženy byl nucen naučit se vařit. „Musím vařit. Na Googlu si najdu recept a pak podle toho vařím. Dá se to jíst, ale musím to někdy jíst tři dny,“ poodhaluje soukromí.
„Když se mi něco podaří uvařit, vyfotografuju to, pošlu to dceři, ona mě pochválí a já jsem šťastnej,“ dodává skromně Jaroslav Satoranský.
